Obranný sprej v praxi

Vše to vzniklo zcela nenápadně, v rámci praxe s rizikovými zakázkami, kdy jsme se museli zcela vážně zabývat problémy faktorů fyzické obrany jednotlivce v našem typicky českém právním prostředí, kde otázka eliminace útočníka je stále ještě přísné tabu. V podstatě tak zcela náhodně vznikl tento neoficiální test, jehož cílem není propagace jedné značky, jak se s tím můžeme setkat např. u spol. ESP na propagačním videu, kdy další podobná najdeme na internetu od jiných věhlasných značek. Zde šlo o skutečnou aplikaci, za skutečných podmínek a situací, kdy se právě až v tvrdé praxi ukazovala jakost těchto prostředků a když jsme se museli zaobírat otázkami, jak to, že ten sprej nefunguje.

Obranný sprej, známý také pod lidovějšími názvy jako „kasr“, „pepřák“ apod., je stále jedním z nejúčinnějších, současně i nejhumánnějších a také nejdostupnějších prostředků defenzivy jednotlivce v případě fyzického napadení útočníkem. Jedná se o malou nízkotlakou nádobku se stálým tlakem, zpravidla z lehkých slitin, osazenou jednoduchým plastovým ventilem, s obsahem zpravidla laboratorně schválené chemické látky, působící při aplikaci dočasnou eliminaci agresora. Je to prostředek nejen účinný, ale především velmi humánní. Případný pachatel, který již ze zákona provádí útok na jinou osobu nejen protiprávně, ale především pouze své na vlastní riziko, tak nejen že musí počítat s případným neúspěchem, pokud se oběť napadení ubrání, ale v tomto případě je doslova ještě ušetřen. Neplatí zde již ani starší tvrzení, že to je věc jen pro holky. V dnešní době je riziko fyzického napadení osoby v našich ulicích velmi vysoká jak v denní, tak i noční době, proto je uplatnění takových obranných prostředků již téměř celospolečenské.

V současnosti se na trhu s prostředky osobní obrany nachází velmi široká paleta produktů. Nadpoloviční většinu zde představuje neznámá čínská provenience, u které bych doporučil maximální obezřetnost již při nákupu. Nic méně často zcela neškodné prostředky vyrábí i některé věhlasné evropské značky. Obecně je zde příliš vysoké riziko, že látka obsažená v takovém spreji nebude dostatečně účinná, jak je tomu u plagiátů, či naopak může být dokonce i nebezpečná, u těch neznámých. Jak vyplynulo z našeho neoficiálního firemního testu, zpravidla nefungují, nebo jen omezeně a s příliš dlouhou reakční dobou, nebo naopak s krátkými účinky. Což je v důsledku zcela nežádoucí. Ceny těchto prostředků jsou odpovídající kvalitě a v podstatě se dá odpovědně prohlásit, že místo reálně ušetřené stokoruny tak zákazník vyhodí druhou, tak že vlastně ještě prodělal, navíc tuto svou rádoby úsporu plně pocítí v tak nežádoucí chvíli, jakou je ono napadení útočníkem. Ceny těchto sprejů se na tuzemském trhu pohybují při balení 400ml, nebo jeho ekvivalentu 50g, již od 40,- Kč až po nesmyslně rekordních 499,- Kč.

Menší zastoupení na trhu s obrannými prostředky zde potom představují skutečně kvalitní a prakticky funkční, certifikované výrobky renomovaných firem. Některé dokonce vzorně opatřené i bezpečnostním listem schvalujícím použití na území ČR a v jejích podmínkách. Jejich ceny se pohybují při balení 400ml, nebo jejich ekvivalentu 50g, již od 110,- Kč až do 270,- Kč.

Nejběžnější a nejznámější jsou obranné spreje s obsahem chemické látky na bázi aerosolu, kdy po stisknutí nádoba vypouští kuželovitý paprsek mlžné struktury. Zpravidla do vzdálenosti max. 2m. Je to efektní a účinné pokrytí pole útočníka. Tento druh sprejů je však nejvíce náchylný na povětrnostní podmínky v podobě větru. Při, už i relativně menším protivětru obdrží zpětný zásah chemickou látkou také sám obránce, s čímž je tedy nutno v praxi počítat. O něco lépe na tom jsou spreje s obsahem vypouštěným v kuželovité kapkové struktuře, která není tak snadno ovlivnitelná větrem, ale i zde se musí obránce držet na pozoru a to jak za větru, tak i v těsné blízkosti útočníka, kdy dochází k odrazu výparů látky.

Podobným druhem obranného spreje je tzv. Tekutá střela, kdy po stisknutí nádoba vypouští přímý dlouhý úzký paprsek chemické látky v podobě dlouhého proudu kapkové struktury. Zpravidla do vzdálenosti max. 6m. Je to velmi efektivní a účinné. Tento druh sprejů je méně náchylný na povětrnostní podmínky, avšak ani zde není obránce zcela bez rizika při případném odrazu paprsku o překážku v blízkosti, či při odrazu výparů o útočníka v těsné blízkosti. Navíc, zde nedochází k tak širokému pokrytí pole útočníka a pro jeho účinné zasažení je nutno relativně přesně mířit na daný cíl, což vyžaduje delší reakční dobu a cvik.

Další druh představují obranné spreje, kde nádoba vypouští chemickou látku ve formě kuželovitého proudu pěny. Zpravidla do vzdálenosti max. 2m. Je to zcela jednoznačně nejefektivnější a nejúčinnější kategorie. Tento druh sprejů je jen málo náchylný na protivítr, ale zcela bez rizika odrazu výparů také není. Podobně jako klasický aerosolový sprej pokrývá široké pole útočníka. Zde je jako jediný ve všech kategoriích obranných sprejů mimo účinků aktivní látky, navíc ještě psychologický účinek, kdy každý útočník má zcela podvědomě tendence setřít aplikovanou látku a tím si ji roznese, či zanese dál a zvyšuje tak její účinnost. Důvod je ten, že necítí, že byl pokropen, kdy otevře oči a může pokračovat v útoku, ale že fyzicky cítí jakousi hmotu, jež mu drží na obličeji a tu se přirozeně snaží odstranit, kdy po otevření očí prostě přes pěnu nevidí nic a paradoxně tak zcela samovolně sám propadá pocitu ohrožení, což má i pozitivní psychologický účinek. Tím dochází k efektivnímu přerušení, či výraznému omezení intenzity útoku, kdy obránce získává čas na únik.

Na každého člověka funguje v praxi obranný sprej jinak, především díky rozdílné reakci a prahu odolnosti útočníka. V neposlední řadě závisí vše také na razanci samotného útoku. V praxi vyvstal veliký rozdíl ve způsobu napadení ze strany tzv. obyčejných útočníků oproti napadení trénovaných a zkušených útočníků. Pro vysvětlení, takto pracovně nazvaný typ obyčejný útočník, se použil pro takové relativně běžné strkanice s výměnou několika úderů, v mezích jakési lidské slušnosti, vždy se jednalo o obyčejné lidi, co se z profesního pohledu neumí prát, nebo jen nic moc. Oproti tomu se ale bohužel rychle množí útoky druhého typu, zkušený a trénovaný útočník, kdy je takový útočník již dopředu pevně rozhodnutý a bohužel i plně způsobilý vás poslat do nemocnice v co možná nejkratším čase. Zcela běžně jste v těchto případech napadeni aktivními či bývalými sportovci zneužívajícími svých dovedností a fyzické převahy, jako jsou boxeři, thai boxeři, příznivci stále populárnějšího MMA (tzv. ultimátní zápasy) apod. a nejen amatérští, ale i profesionální sportovci se tak až příliš často chovají. Tito útočníci pak ještě často vědomě podporují svou již tak vysokou odolnost tvrdou drogou. Dále sem patří i problémoví a zkušení rváči, z řad ruskojazyčných národností, dále albánských, arabských a afro drogových dealerů, fotbalových chuligánů a další podobné skupiny osob, kde o praxi se rvačkami nemají nouzi.

V takových případech spreje již musíme umět dobře použít, tito lidé vám totiž velmi snadno zkušeně uhýbají a navíc, jak v jejich těle pracuje testosteron, adrenalin a často i droga, tak je doba nástupu účinnosti látky velmi prodloužená a výsledek tak zdaleka není 100%. Osoba pod vlivem tvrdých drog potom reaguje velmi obdobně, jako když přiléváte olej do ohně, její agrese se zpravidla ještě stupňuje. V jiných případech je útok natolik razantní, že se bráníme nejen sprejem, jen velmi obtížně. To platí zejména u drog Pervitin a Kokain a dalších chemicky stimulačních látek. Zde se potom účinnost všech kvalitních sprejů pohybuje mezi 40 – až max. 70 % účinnosti.

Testy prováděli zkušení ochránci z několika vyhlášených problémových nočních klubů s dlouholetou praxí, zvyklí na rizikové situace a velkými zkušenostmi z osobních soubojů, tedy současně i velmi dobře ovládající tyto obrané prostředky. Laikovi se tak v praxi vůbec nemusí podařit, se podobným prostředkem ubránit, postačí jen, aby se netrefil, či sám byl částečně zasažen a dílo zkázy je hotové. Velmi často plně postačí, pokud se obránce trefí jen částečně a útočník je tak schopen v útoku pokračovat, navíc se zjevně zvýšenou agresí. V podstatě stačí i několik drobných úhybů útočníka, kdy ve stresu stále mačkáte sprej a najednou stojíte s prázdnou nádobkou proti útočníkovi, který je pěkně naštvaný, že mu to kazíte. Je to jako se vším, pro jakousi jistotu úspěchu při použití obranného spreje v rámci sebeobrany, by to měl mít každý natrénované. Praxe se bohužel dost liší. Mimo to musíme vždy mít na paměti, že takový běžný obranný sprej vyprázdníme během několika málo vteřin celý. U menších balení je to cca 10 vteřin max. a u větších (90 ml apod.) je to do cca do 20 vteřin. Do toho si musíme uvědomit zejména, kam fouká vítr, zda nezasáhneme i lidi kolem a co na to vše říká útočník. Vše ve zlomku vteřin. Obrana je bohužel celkově náročnější, než samotný útok.

V naší firmě jsme po dobu téměř tři a půl roku testovali naprostou většinu v ČR dostupných obranných sprejů v přímé praxi bezpečnostních služeb jak v běžném, tak většinou v rizikovém prostředí. V době od června 2011 do března 2014, bylo provedeno zcela reálně více než 1.600 skutečných obranných zákroků proti opravdovým útočníkům. Bylo spotřebováno na 670 ks balení různých obranných sprejů v hodnotě cca 100.500,- Kč. Prostředí a situace, vznikly v praxi ochrany čtyř nočních klubů a dvou zábavních podniků v centru Prahy, dále v praxi ostrahy objektů a několika dlouhodobějších zakázek kde je primární práce s davem. Díky tomu, nebyly reakce útočníků nahrané, či afektovaně podané. Bohužel také nejste napadáni každý den a tak jsme se k nejlepším sprejům dopracovali až za delší čas.

Jen okrajově k bezpečnostnímu listu obranného spreje (BL), s výjimkami zde může být i tzv. Material Safety Data Sheet (MSDS), ale tento musí být v úředním překladu (a schválen příslušnými orgány). Jedná se, o povinný doklad k výrobku, jenž je výrobce, či dovozce každého konkrétního produktu povinen zajistit ještě před uvedením zboží do oběhu. Obranné spreje patří do kategorie, kde je to povinné ze zákona. Upravuje to Evropský předpis - Nařízení EU č. 453/2010. List musí obsahovat soubor informací v šestnácti bodech, jež jsou předem dány jako povinné. Prakticky tak musí obsahovat úředně ověřené informace o zdravotní, požární a hygienické nezávadnosti, plus řadu dalších doprovodných dat. Pro každého kdo uvádí takové produkty na trh, se nejedná o nic levného, neboť výrobek musí v řadě sérií podstoupit oficiální testy státních zkušeben, což stojí opravdu velké částky. Proto zde také otevřeně uvádím, že různé listy od TÜW a dalších soukromých institutů ze zemí EU zde neplatí, kdy je šlendriánem tuzemských prodejců se na ně odkazovat, či je drze přikládat a současně hloupost zákazníka, který se na ně spoléhá. Důvod je nasnadě, konkrétně v našem případě, kdyby náhodou došlo k nějaké újmě na zdraví útočníka, bude postup proti obránci v typicky české režii pod známým právním heslem „neznalost zákona neomlouvá“. Proto jsme pro trvalé zahrnutí do výzbroje trvali pouze na oficiálně nezávadných a přes to, účinných sprejích.

Resumé testu

V naší praxi tak došlo opakovaně k ověření mnohých zásadních faktických zjištění, z nichž ta nejzávažnější zde uvedu bodově, jakési sprejové dvacatero:

Zapomeňte na instruktážní a propagační videa, reálná praxe je o dost jiná.
Většina zákroků obranným sprejem je na vzdálenost max. 1m, < 94 %.
Potencionálně rizikové prostředí skýtá šanci být obětí útoku < 80%.
V naší praxi 87 % napadených jsou muži, 13 % ženy.
Na osoby pod vlivem tvrdých drog fungují jen nejlepší spreje na max. 70 %.
Aerosolové spreje na osoby pod vlivem alkoholu a drog zpravidla nefungují.
Levné spreje nefungují téměř vůbec, údaje na obalech jsou nejspíš plagiát.
Při častém použití se dá částečně navyknout a tím zvýšit odolnost proti spreji.
Tekutou střelou jako netrénovaní nestačíte v praxi dobře mířit.
Nezkušenému obránci zkušený útočník sprej snadno vezme a role se otočí.
V ČR je pouze jedna značka, která má bezpečnostní list platný pro ČR.
Zcela jednoznačně vítězí spreje na bázi rozstřiku pěny.
Tvrzení výrobců a prodejců z EU, že jejich spreje jsou nejlepší, jsou nepravdivá.
Naprostá většina tzv. značkových sprejů se prodává jen díky marketingu.
Nejhorší spreje jsou na bázi aerosolové mlhy.
Zemí výrobce absolutního vítěze testu, jsou USA.
Ozbrojené složky v ČR zdaleka nepoužívají ty nejlepší a nejúčinnější spreje.
Netřeba mít přímo taktický závěs, sprej chce umět rychle vyndat, i z kapsy.
Několik sprejů z EU má údajně bezpečnostní listy SRN – nejsou k dispozici, čili jako by je neměly a navíc v ČR většina z nich ani neplatí.
Nejlepší je se preventivně vyhnout rizikové situaci a tak ani žádný sprej nepotřebovat.

Současně jsme provedli dlouhodobou anketu, které se účastnilo 1.037 lidí, z řad široké veřejnosti, které vyhlášené téma obranných sprejů v praxi zaujalo. Výsledky také korespondují s naším testem a zejména s obecnými fakty, které zde uvádíme. Anketa se jmenovala:

Jakou máte zkušenost s obrannými spreji ?

Použil/a jsem ho úspěšně. 72 %
Použil/a jsem ho, ale neúspěšně. 9 %
Zatím jsem ho nepoužil/a. 18 %
Nevlastním žádný obranný sprej. 1 %

V rámci testu nebyla provedena pouze odborná chemická analýza z rozboru obsažených chemických látek všech dodaných obranných sprejů. Důvody byly dva, tím prvním byly další finanční prostředky a to v nemalé hodnotě, tím druhým, že výsledky byly naprosto zjevné.

Velké spreje na bázi hasících přístrojů nebyly předmětem testu, nejsou také určeny pro běžné osobní nošení, navíc obsahují jen ty nejrozšířenější účinné látky.

Obrazová příloha

Obrázek 1. – Obranné spreje z praktických zkoušek

Zdroj: autorský archiv

Za tyto výše vyobrazené spreje podle mého názoru a po odzkoušení v praxi, v podstatě jen vyhodíte své peníze. Všechny jsou na bázi aerosolu, s jedinou výjimkou tekuté střely. Naprostá většina nefunkčních sprejů nese německé značení a popisy obalů, tedy ze země, kde nic k sebeobraně u sebe nosit nesmíte. Další se v angličtině dovolávají užití orgány Policií z celého světa, zejména USA a vojsk NATO. Jsou to bohužel jen nesmysly. Drtivá většina sprejů nemá ani ochrannou pojistku. Všechny tyto spreje jsou na bázi aerosolu s obsahem účinné látky Oleoresin Capsicum (OC) do max. 10 % (v praxi zpravidla zjevně i mnohem méně, než stojí na obalech). Nebojím se otevřeně tvrdit, že si výrobci zakupují koncentrát a ten dle svého uvážení ředí. Nejlépe pak samozřejmě ředí v Číně. Reálná účinnost těchto sprejů se pohybuje v rozmezí 0 < 40 % max.

Bohužel jediný ze zde uvedených sprejů nestojí za povšimnutí, pokud to se svou sebeobranou myslíte vážně.

Jediným sprejem na bázi aerosolu, o kterém se dá prohlásit, že docela funguje, je zn. TORNADO, kde výrobce uvádí sice standardní, ale silnější obsah účinné látky, až 15 %. Jeho účinnost se pohybuje mezi 50 < 70 % max. Bohužel ostatní spreje produktové řady tohoto výrobce jsou mezi těmi na obrázku 1. V našem testu mu patří třetí příčka.

Obrázek 2. – Obranný sprej Tornado, s LED svítilnou, 3. Místo v testu

Zdroj: internet

Jediné obranné spreje, co v reálné praxi kdy opravdu fungovaly, jsou dva, oba od stejného výrobce. Prvním je pěnový sprej zn. STOPER* - jednoznačný vítěz našeho neoficiálního a dlouhodobého testu a tím druhým je jeho ekvivalent v podobě tekuté střely zn. EQUALIZER*, kterému patří pomyslná druhá příčka. Také, zde výrobce udává odlišné složení, což je v praxi skutečně citelný rozdíl. Reálná účinnost obou těchto sprejů, se v praxi pohybuje mezi 70 < 100 %. Záleží již skutečně jen na aktuálním stavu útočníka.

Obrázek 3. – Obranný sprej Equalizer, 2. Místo v testu

Zdroj: internet

Obrázek 4. – Obranný sprej Stoper, 1. Místo v testu

Zdroj: internet

Optimální dávka účinné látky (OC) by měla být mezi 10 – 15 %. Odpovídá to hodnotě 2.000.000 Scovillových jednotek. Jak je tedy možné, že ačkoliv naprostá většina sprejů obsahuje údaj o 10% koncentrátu účinné látky, tak nefungují? Bez hlubších chemických znalostí a bez provedení chemické analýzy zde vidím důvody dva. Jedním bude samotný výrobní postup, kdy záleží na konkrétních místech odběru látky, což je samozřejmě plně v duchu kvalita = cena. Samozřejmě tato varianta prodražuje výrobní náklady. Řada výrobců tak ve snaze ušetřit nedodržuje správný výrobní postup, čímž získává i výrazně slabší koncentráty. Druhým důvodem vidím skutečnost, že ne všichni výrobci sprejů, jsou vybaveni i laboratořemi k získávání látek, tak že kupují již upravený koncentrát a ten jak jsem již výše uvedl, potom ještě dále sami ředí. Opět v duchu příznivců levného, cenu dělá kvantita. Považuji to za nejlogičtější vysvětlení otázky, na kterou jsme se mnohokrát snažili odpovědět i sami sobě, v průběhu testů. Pokud by tomu tak nebylo, musely by útočníky porážet všechny spreje stejně, k čemuž pochopitelně nedošlo a více jak 90 % produkce na trhu je regulérně neúčinná.

* Spreje Stoper a Equalizer, již mezi tím zaznamenali vývoj nové generace s označením Stoper 2, Equalizer 2

Autor: Luboš Žižka